O pivu

Ale

Ale je označení značně různorodé skupiny typů svrchně kvašeného piva. Piva typu ale se vyrábějí s použitím kvasinek svrchního kvašení, které na rozdíl od kvasinek spodního kvašení fermentují pivo při vyšších teplotách, rychleji a produkují významnější množství vedlejších kvasných produktů, jako jsou estery či fenoly. Ty pak dávají pivu typický ovocný či kořenný nádech.

Pale Ale

Pale ale je svrchně kvašené pivo vyrobené z převážně světlých sladů. Vyšší podíl světlých sladů má za následek světlejší barvu. Termín "Pale Ale" se poprvé objevil kolem roku 1703 pro piva vyrobená ze sladů vysušených koksem, což vedlo k světlejší barvě, než ostatní oblíbené piva v té době. Různé způsoby pivovarnictví a úrovně chmelů vedly k rozmanitým chutím a síle piv této kategorie.

IPA

(India Pale Ale) Velká hořkost a vysoký obsah alkoholu. Dva znaky jednoznačně identifikující „exportní“ kategorii Indian Pale Ale, piva s původem v Anglii. Podskupina piv Pale Ale, které vznikly díky kolonizaci Indie v dobách největší slávy Britského impéria, kdy dovážení „běžného“ piva bylo kvůli náročným klimatickým podmínkám neúspěšné a často i po půl roce plavby britští úředníci obdrželi nepitelnou břečku. Řešením bylo přidání vyššího extraktu mladiny při vaření a dodatečné chmelení (nazývané též studené – chmel je přidáván do ležáckého tanku). Tyto kroky odlišují piva IPA od zbytku světlých Ale piv a pomáhají jej dlouho udržet zakonzervované a čerstvé. Ve vůni lze nalézt citrusové, mangové a dokonce borovicové tóny.

APA

(American Pale Ale) Americká varianta klasického anglického piva. Ačkoliv piva Pale Ale již existovala v 19. století, vznik této světlé varianty se datuje teprve do osmdesátých let století dvacátého. Stylem se blíží pivům IPA (Indian Pale Ale) ale není tak silné. Jedná se o svrchně kvašené pivo, vyrobeného z amerického chmele. Má světlou zlatavou barvu, kterou pivu dodává neupražený ječný slad a speciální druh kvasnic. Ty zároveň zajistí plnou a lehce nasládlou až ovocnou chuť, připomínající citrusy. Říz pivu dodá dvojité chmelení, které probíhá i po ukončení fermentace. Chmel se používá výhradně americký, který je více hořký a aromatický. Pivo nemívá tak silné tělo jako původní anglická verze.

NEIPA

New England IPA. NEIPA (označována také jako Juicy nebo Hazy)  Obsah alkoholu se pohybuje mezi 5–7 obj. %, při napití budí dojem velmi plného a čerstvého ovocného džusu. Nejvíce se na tomto aroma a chuti podílí chmel a z velké části i použité kvasinky. Typický zákal, jenž je často spíše důsledkem kombinace použitých ingrediencí, je samozřejmě důležitou charakteristikou tohoto piva. NEIPA má nejčastěji světlou barvu s jemným neutrálním sladovým charakterem, který dává naplno vyniknout čerstvým a intenzivním ovocně-chmelovým aroma a chutím. Nejčastěji můžeme v NEIPA najít chmelový charakter odpovídající tropickému ovoci, jako je mango, ananas, maracuja nebo guava, dále pak citrusům, jako je pomeranč, limeta nebo mandarinka, a peckovinám, tedy broskvi nebo meruňce

SMaSH ALE / IPA

Single Hop and Single Malt ALE / IPA  je typ svrchně kvašeného piva uvařeného za použití pouze jednoho druhu chmele a jednoho druhu sladu. 

SH ALE

(Single hop Ale) Pivo vařeno pouze z jediného druhu chmele. Chuť a tělo piva se tak odráží z chmele, který je použit proto tedy každý single hop chutná jinak. Velice oblíbený styl vaření piva.

pozn autora.: lze se setkat i s názvem SMaSH tedy single hop a single malt = 1 chmel, 1slad 

 

English Pale Ale

Anglické tradiční a ve své domovině nejběžnější svrchně kvašené pivo. Zatímco pivovarníci používali tradičně termín English Pale Ale, pro běžné konzumenty v Anglii se více vžil název Bitter, který naznačuje vyšší hořkost oproti pivům anglickým typu Porter a Mild. Obsahuje vysoký podíl pšenice a jiných obilovin (např. ovsa), zpravidla vařených pouze z anglických surovin. Vyznačují se zlatou až granátovou barvou, nižším řízem, vysokou plností a hořkostí. Aroma je spíše sladové, často ale ne vždy s nádechem karamelu. Ovocné a chmelové tóny jsou patrné spíše méně často. Na chuti pivo mívá střední až vysokou hořkost (nikoliv však jako styl IPA), dle použitého chmele jsou pak patrné květinové, ovocné nebo zemité tóny. Občas je přítomna i mírná chuť karamelu, ale není to pravidlem. Pěna je obvykle nižší, v některých případech téměř žádná s ohledem na malé množství oxidu uhličitého. Pivo má lehčí až střední tělo a zanechává v ústech pocit spíše lehkého piva. Z historického hlediska byla piva typu Ale vyráběna za různých podmínek, proto je technologie výroby oproti spodně kvašeným ležákům podstatně jednodušší. Dokvašování je v současné době buď obdobné jako u ležáků (2 – 4 ºC), případně tradičněji probíhá v transportních obalech až v hospodě (“cask condition”), běžně za teplot do 15ºC. Technologickou zvláštností je chmelení za studena (“dry hopping”), kdy se část chmele přidává až při dokvašování. Při čepování není pivo v Anglii tlačeno žádným transportním plynem, do typických sklenic s rozšířeným vrchním okrajem je zpravidla pumpováno ruční pístovou pumpou.

American Brown Ale

Amerikanizovaná verze Britského originálu (Brown Ale), což je druh ale, který má většinou tmavší jantarovou nebo hnědou barvu. Typickými chutěmi bývá čokoláda, karamel, ořechy, slad a místy lehké tóny citrusů. Pojem Brown Ale byl poprvé použit londýnskými pivovarníky v 17. století, nicméně v té doběbyly brown ale piva chmeleny jen lehce a vařeny ze 100% tmavého sladu. Toto pivo vzniklo až na konci 20tého století a od Britského originálu se liší tím, že američtí sládci historicky upravili zvýšeným podílem sladů a zvláště pak výrazným chmelením (použitím amerického aromatického chmele Cascade).

Rye IPA / žitná IPA

Toto pivo je odlišné od India Pale Ale přídavkem žitného sladu, který tvoří pivo hutné, tělnaté, ale zároveň chuťově vyvážené a dobře pitelné. Výrazná chuť žita je znatelná.

Imperial IPA

Imperial IPA (nazývaná také dvojitá, nebo trojitá IPA) je silná, často sladší, intenzivněji chmelovější verze tradiční Indie Pale Ale. Rozsah hořkých jednotek se pohybuje často kolem 100 IBU a výše. Obsah alkoholu (EPM) obvykle začíná na 7,5%, ale častěji v rozsahu 8,0% a výše. Profil chuti je intenzivní ve všech směrech. Na rozdíl od stylu Barley Wines jde váha chuti silně směrem k chmelu, přičemž slady poskytují podporu.

Brown Ale

Brown ale je druh ale, který má většinou tmavší jantarovou nebo hnědou barvu. Pojem Brown Ale byl poprvé použit londýnskými pivovarníky v 17. století. V 18. století byly brown ale piva chmeleny jen lehce a vařeny ze 100% tmavého sladu.
Nyní se brown ale vaří na několika místech světa – Anglie, Belgie, Severní Amerika. Typickými chutěmi bývá čokoláda, karamel, ořechy, slad a místy lehké tóny citrusů.

Bitter

Svrchně kvašené pivo. Styl pochází od pivovarských společností, které se chtěly odlišit tímto pivem od od ostatních jemných piv, využili více světlých sladů a více chmele. Většina z nich má zlatou až měďěnou barvu a lehké tělo. Specifikum je nízká karbonizace. Chmelová hořkost je středně výrazná. Většina z piv má ovocnost ve vůni a chuťi. Piva jsou tradičně podávána ze sudu typu cask, ale mnoho pivovarů již dělá i lahvové verze.

Extra Strong Bitter (ESB)

Piva tohoto stylu jsou vyváženější a komplexnější než Bitter, a to jak v množství alkoholu tak i charakterem využitých chmelů. Rozsah barev je podobný jako u bitteru, ale přiklání se k tmavšímu konci stupnice, tmavě zlaté až měděné. Charakteristická je nízká karbonizace. Slady mají tendenci být výraznější, často s praženými a ovocnými tóny. Piva tohoto stylu, ačkoliv mají v názvu bitter = hořký v zásadě příliš hořká nejsou. Obvyklý obsah alkoholu je  5 - 7 procent.

Black IPA

Relativně nový pivní styl, který je zhruba definován jako pivo chmelené, připomínající hořkostí piva typu IPA, ale zároveň také s relativně vysokým obsahem alkoholu. Na rozdíl od klasické IPY, je však patrná přítomnost praženého tmavého sladu. Tělo je silné, barva bývá od tmavě hnědé až po nápadně černou s rubínovými odlesky. Tělo je relativně sladové až sladké na chuti, s nádechem praženého sladu. Dosahuje krásné rovnováhy mezi citrusově-pryskyřičnou chutí chmele, v menší míře pak chuť praženého až čokoládového sladu a také karamelu v samotném závěru. Chmelová vůně je výrazná, ale stále v rovnováze se sladovými tóny.

Piva takto značená lze občas najít na trhu pod názvem typu India Dark Ale, India Black Ale, Cascadian Dark Ale, Dark IPA a někdy i Indie Brown Ale. Mnoho pivních znalců si myslí, že styl piva by se měl nazývat spíše Cascadian (a nikoliv black IPA nebo India Black Ale) a to z následujících důvodů:

• Použití termínu „Black“ (černý) a „Ale“ (bledý) v názvu piva je velmi matoucí pro spotřebitele.
• Použití výrazu IPA v názvu napovídá o extra silně chmeleném pivu, které vzniklo za kolonizačních dob Británie, nicméně tento styl nemá s pivy IPA moc společného.

Barleywine / Barley Wine

I přes svůj název se jedná o velmi silná, signifikantní a aromaticky intenzivní piva. Jedná se o jeden z nejsilnějších pivních stylů vůbec. V pivu se objevuje ovocnost, sladkost někdy hořkosladkost, ale vždy obsahují vyšší množství alkoholu. Paleta barev tohoto pivního stylu se pohybuje od jantarové po tmavě hnědou. Chuťová paleta může obsahovat intenzivní ovocné prvky tak i výrazné chmelové stopy. Tělo piva je velmi plné.

Session NEIPA

Session New England IPA (NEIPA), je odlehčená verze NEIPA.  Na tomto aroma a chuti se podílí chmel a z velké části i použité kvasinky s přídavkem ovesných vloček. Typický zákal, jenž je často spíše důsledkem kombinace použitých ingrediencí, je samozřejmě důležitou charakteristikou tohoto piva. NEIPA má nejčastěji světlou barvu s jemným neutrálním sladovým charakterem, který dává naplno vyniknout čerstvým a intenzivním ovocně-chmelovým aroma a chutím. Nejčastěji můžeme v NEIPA najít chmelový charakter odpovídající tropickému ovoci, jako je mango, ananas, maracuja nebo guava, dále pak citrusům, jako je pomeranč, limeta nebo mandarinka, a peckovinám, tedy broskvi nebo meruňce

Oatmeal Ale

Méně známý typ english pale ale a bývá občas nesprávně zaměňován s běžnějším oatmeal stout. Pro výrobu se skutečně používají běžné ovesné vločky, jejichž aroma je v pivu cítit.

Session IPA

Stejně jako mnoho jiných druhů Pale Ale je i Session IPA opředena dlouhou historií a ačkoliv dnes prakticky tento druh vymizel z trhu, díky rukodělným pivovarům zažívá malou renesanci. Již samotný název druhu je lehce kontroverzní a staví proti sobě slova Session označují lehčí, “pracovní” styl piva s málo alkoholem a proti tomu styl IPA, který reprezentuje silná, alkoholická a hořká piva. Traduje se, že pivu dal vzniknout požadavek dělníků předválečné Anglie na pivo, které by se dalo pít každé 4 hodiny (zákon povoloval maximálně 2 nápoje jednou za 4 hodiny) a zároveň nebyl příliš alkoholický. A tak vznikl styl Session IPA s 3,2% –  4,6% obj., který je poměrně bohatý a vyvážený na chmelové chuti, ale ani větším pitím vás neskolí. Krom jiného lze identifikovat citrusové plody nebo exotické ovoce, závěr je středně hořký, suchý. Kdo požaduje po silnějším zážitku, může sáhnout po Sessionable variantě, které je silnější a alkohol se pohybuje k 5% obj.

American Strong Ale (ASA)

Neoficiální styl piva Ale, který zahrnuje neomezené kreace amerických řemeslných pivovarů. Podkategorie piv American Pale Ale. American Strong zahrnuje širokou barevnou škálu piv od světlých zlatavých po zcela temné. Nicméně většinu produkce lze zařadit mezi jantarové až tmavě hnědé.  V Americe mohou být označena i některá piva tímto stylem, pokud se pro jejich chuťové vlastnosti a vzhled nehodí do jiné existující skupiny piv. Pivo charakterizuje velmi silná, intenzivní chuť sladu a plné tělo. Vyšším obsahem alkoholu a hořkosti (hořkost se může pohybovat v rozmezí od středně silné až po agresivní) se může blížit až pivům označované jako Double IPA (též jako Imperial IPA – až třikrát chmelené pivo). Velmi často vznikají spontánně jako kreace sládků nebo dokonce ve spolupráci s významnými zákazníky. Piva lze výhradně nalézt v portfoliu rukodělných pivovarů a velmi často jen jako limitovanou edici.

Brut IPA

Relativně nový pivní styl, který je zhruba definován jako pivo chmelené, připomínající hořkostí piva typu IPA, ale zároveň také s relativně vysokým obsahem alkoholu. Na rozdíl od klasické IPY, je však patrná přítomnost praženého tmavého sladu. Tělo je silné, barva bývá od tmavě hnědé až po nápadně černou s rubínovými odlesky. Tělo je relativně sladové až sladké na chuti, s nádechem praženého sladu. Dosahuje krásné rovnováhy mezi citrusově-pryskyřičnou chutí chmele, v menší míře pak chuť praženého až čokoládového sladu a také karamelu v samotném závěru. Chmelová vůně je výrazná, ale stále v rovnováze se sladovými tóny.

Piva takto značená lze občas najít na trhu pod názvem typu India Dark Ale, India Black Ale, Cascadian Dark Ale, Dark IPA a někdy i Indie Brown Ale. Mnoho pivních znalců si myslí, že styl piva by se měl nazývat spíše Cascadian (a nikoliv black IPA nebo India Black Ale) a to z následujících důvodů:

• Použití termínu „Black“ (černý) a „Ale“ (bledý) v názvu piva je velmi matoucí pro spotřebitele.
• Použití výrazu IPA v názvu napovídá o extra silně chmeleném pivu, které vzniklo za kolonizačních dob Británie, nicméně tento styl nemá s pivy IPA moc společného.

Single Hop ALE / IPA

Single Hop ALE / IPA  je jak již název vypovídá druh svrchně kvašeného piva, které bylo uvařeno za použití pouze jednoho jediného chmele. ALE / IPA se zpravidla označuje za pivo s vyšší hořkostí, nicméně chuť piva je různá a specifická pro každý typ chmele.

Cascadian Dark Ale

Relativně nový pivní styl, který je zhruba definován jako pivo chmelené, připomínající hořkostí piva typu IPA, ale zároveň také s relativně vysokým obsahem alkoholu. Na rozdíl od klasické IPY, je však patrná přítomnost praženého tmavého sladu. Tělo je silné, barva bývá od tmavě hnědé až po nápadně černou s rubínovými odlesky. Tělo je relativně sladové až sladké na chuti, s nádechem praženého sladu. Dosahuje krásné rovnováhy mezi citrusově-pryskyřičnou chutí chmele, v menší míře pak chuť praženého až čokoládového sladu a také karamelu v samotném závěru. Chmelová vůně je výrazná, ale stále v rovnováze se sladovými tóny.

Piva takto značená lze občas najít na trhu pod názvem typu India Dark Ale, India Black Ale, Cascadian Dark Ale, Dark IPA a někdy i Indie Brown Ale. Mnoho pivních znalců si myslí, že styl piva by se měl nazývat spíše Cascadian (a nikoliv black IPA nebo India Black Ale) a to z následujících důvodů:

• Použití termínu „Black“ (černý) a „Ale“ (bledý) v názvu piva je velmi matoucí pro spotřebitele.
• Použití výrazu IPA v názvu napovídá o extra silně chmeleném pivu, které vzniklo za kolonizačních dob Británie, nicméně tento styl nemá s pivy IPA moc společného.

India Brown Ale

Relativně nový pivní styl, který je zhruba definován jako pivo chmelené, připomínající hořkostí piva typu IPA, ale zároveň také s relativně vysokým obsahem alkoholu. Na rozdíl od klasické IPY, je však patrná přítomnost praženého tmavého sladu. Tělo je silné, barva bývá od tmavě hnědé až po nápadně černou s rubínovými odlesky. Tělo je relativně sladové až sladké na chuti, s nádechem praženého sladu. Dosahuje krásné rovnováhy mezi citrusově-pryskyřičnou chutí chmele, v menší míře pak chuť praženého až čokoládového sladu a také karamelu v samotném závěru. Chmelová vůně je výrazná, ale stále v rovnováze se sladovými tóny.

Piva takto značená lze občas najít na trhu pod názvem typu India Dark Ale, India Black Ale, Cascadian Dark Ale, Dark IPA a někdy i Indie Brown Ale. Mnoho pivních znalců si myslí, že styl piva by se měl nazývat spíše Cascadian (a nikoliv black IPA nebo India Black Ale) a to z následujících důvodů:

• Použití termínu „Black“ (černý) a „Ale“ (bledý) v názvu piva je velmi matoucí pro spotřebitele.
• Použití výrazu IPA v názvu napovídá o extra silně chmeleném pivu, které vzniklo za kolonizačních dob Británie, nicméně tento styl nemá s pivy IPA moc společného.

Dubbel

Jedná se o klášterní piva, jejichž charakteristickou barvou je tmavá. Tato výrazně sladová piva mají obvykle 6,5 - 8 % alkoholu. Typická je květnatá  a  ovocná  vůně a chuť. Typické je smíchání dvou druhů sladů, z nichž jeden je pražený. Na základě poměru množství sladů je dána barva piva. Představitelé tohoto pivního stylu procházejí druhotnou fermentací (kvašením) v lahvi. Říz je vyšší.

Tripel, Belgian Strong Ale

Tripel je termín používaný v zemích Beneluxu pro typy piva Strong Ale. Termín Tripel byl používán zejména ve 20. století v trapistickém pivovaru ve Westmalle a představovalo to nejsilnější pivo široko daleko. Tento nový a silnější typ piva byl rychle rozšířen do ostatních pivovarů Belgie. Termín je užíván řadou světských sládků pro silné pivo ve stylu vycházejícího z původního Westmalle Tripel.

Pivovar Westmalle jej začal vařit pod názvem Superbier. Jednalo se o velmi silné pivo, vařeno místními mnichy již od roku 1931. V roce 1956 byl ve stejném pivovaru upraven recept bratrem hlavního sládka, který přidal více chmele do procesu vaření  změnil název na Tripel. Od té doby se způsob a ani proces výroby prakticky nezměnil.

Vzhledově se obvykle jedná o žlutá až tmavě zlatá piva s dobrou průzračností. Lehce šumivá, s krémovou, poměrně hustou pěnou. Charakteristické je komplexní aroma se středně těžkou až výraznou pikantností; lze identifikovat ovocné estery připomínající citrusy a chmelové aroma. Stopa alkoholu na vůni je malá a není na překážku.

I na chuti se objevují již zmíněné citrusové plody, jako pomeranče a citróny doplněné pikantnějším projevem chmele. Hořkost je obvykle střední až vyšší. I přes vyšší alkohol navozuje pivo lehký pocit v ústech a na jazyku jako by ho člověk ani necítil. Pivo nezanechává alkoholovou pachuť ale píše navozuje kulatější dozvuk díky použitému sladu.

Obvyklé složení: plzeňský slad a až 20% přidaného cukru, chmele Noble a Goldings, belgické kvasinky, měkká voda

Quadrupel

Velmi silná klášterní a Trapistická piva.  Typické jsou ovocné tóny po broskvích. Obsah alkoholu se obvykle pohybuje okolo 10 procent.

Belgian Blond Ale

Pivo vzniká svrchním kvašením výhradně ze sladu jedné obiloviny, zejména ječmene. Barva je zlatá, obsah alkoholu se pohybuje mezi 6 až 8 procenty.  Říz je vyšší. Přísady do piva se neomezují pouze na chmel, ale mohou být různorodé, většinou bylinného charakteru. V některých částech Belgie dokonce chmel tradičně záměrně zcela vylučují.

Flanders Red Ale

Pivní styl obvykle vařený v Belgii. Ve vůni převažují ovocné tóny, například černé třešně, pomeranče a švestky. Rozpoznatelná je i příjemná kyselost. Barva je sytě červená až hnědá. V chuti převažují stejné složky jako ve vůni, navíc můžeme rozpoznat tóny vanilky či čokolády. Hořkost je velmi nízká, říz je nižší až střední. Historicky pivo dozrává po dobu dvou let v obrovských dubových sudech. Zde se formuje jeho kyselý charakter. Poté jsou různě staré várky míchány pro dosažení nejlepších vlastností. Nakyslá chuť může lehce připomínat víno. Ochutnání tohoto pivní stylu je opravdu nevšední zážitek.

Saison

Svrchně kvašené pivo belgického stylu původem z regionu Wallonia. Název kategorie piv skutečně původně vznikl ze sezónnosti, kdy se pivo vařilo zejména v létě – dnes je samozřejmě dostupné celoročně, ačkoliv většinou v limitovaných edicích. Jedná se o hodně chmelené pivo, zlatožluté (v některých variantách až měděné) barvy. V chuti lze nalézt citrusové a pepřové tóny, na vůni potom čerstvě posekanou trávu a bylinky. Zvláštností piv z této kategorie je fakt, že jako základ při vaření se používají i neobvyklé obilniny a dále různé přísady – například koření, lékořice nebo anýz. Zároveň je důležitý výběr kvasnic použitých pro výrobu piva, aby bylo dosáhnuto jemného aromatu, ale zároveň silné hořkosti. Piva Saison jsou velmi osvěžující.

Dry stout

Typická kávová vůně může být doprovázena čokoládovými či kakaovými tóny. Barva je tmavě hnědá až sytě černá. Chuť praženého sladu je obvykle doprovázena lehkou kyselostí a střední hořkostí. Konec je suchý.  V chuti jsou znatelné i tóny hořké čokolády. Obsah alkoholu se pohybuje mezi 4 - 5 procenty a říz je nižší. Styl vznikl v Anglii, kde je doposud velmi oblíbený a rozšířený.

Oatmeal stout

Jemná vůně praženého sladu často doprovázena kávovými tóny.  Barva je středně hnědá až černá. Chuť je středně sladká, s prvky oříšků či mléčné čokolády. Hořkost a říz je střední. Typické pro pivo je přidávání 5 - 10 procent ovsa. Původně se vařilo v Anglii jako sezonní pivo. Obsah alkoholu se pohybuje mezi 4 - 6 procenty.

Russian Imperial stout

Pivo bylo původně vařeno v Anglii pro export do zemí Pobaltí a Ruska. Velmi oblíbené byl tento pivní styl na ruském carském dvoře. Bohatá vůně s prvky sladovosti, praženého sladu, ovocných tónů a jemné alkoholovosti. Barva je obvykle mezi tmavě červeně-hnědou až černou. Stejné prvky jako ve vůni můžeme nalézt i v chuti. Hořkost je vysoká. Ovocnost se projevuje především tóny švestek a dalšího tmavého ovoce. Pivo je velice plné, hutné. Říz je nižší. Obsah alkoholu je mezi 8 - 12 procenty.

English Porter

Porter je tmavé svrchně kvašené pivo pocházející z Londýna z 18. století.Tento styl lze považovat za předchůdce stylu Stout. Díky využití barevných sladů může být barva světle hnědá, rubínová až tmavě hnědá.  Chuť bývá pražená, často s čokoládovými, karamelovými či oříškovými podtóny a střední hořkostí. Porter znamená v angličtině „portýr, nosič“ název se údajně odvozuje od portýrů, londýnských nosičů břemen, jelikož toto pivo bylo populární mezi dělnickou třídou. Bývá rozlišován Brown Porter, který má měkčí, sladší a karamelovější chuť, a Robust Porter, který je silnější, chmelenější a někdy také kyselejší, čímž více připomíná původní portery.

Brown Porter

Vůně je sladová s prvky jemně praženého sladu, může být až čokoládová, barva je hnědá. Chuť je sladová, vyskytují se především tóny jemně praženého sladu, doprovázená chuťovými stopami oříšků, karamelu, kávy, případně i lékořice. Hořkost je obvykle, stejně jako říz, nižší. Tento styl vznikl v Anglii a můžeme ho považovat za předchůdce stylu Stout. Obsah alkoholu se pohybuje mezi 4 - 5,4 procenty.

Baltic Porter

Baltic Porter – tradiční pivo ze zemí na pobřeží Baltského moře. Pivní styl odvozený od anglických piv porter. Pivo tmavě načervenalé, měděné až neprůhledné tmavě hnědé barvy, nikoliv však černé. Podobně jako piva typu stout, zpravidla zcela neprůhledné. Na vůni i chuti obvykle bohatá sladová nasládlost, často obsahující stopy karamelu, dále ořechové tóny, toast či lékořici. Piva obsahují poměrně hodně ovocných esterů a proto není ani neobvyklý baltic porter na chuti silně připomínající švestky, rozinky, třešně nebo rybíz nebo dokonce portské víno. Některá tmavší piva mají silně sladový charakter, lze pak hledat i čokoládu, kávu nebo melasu. Po napití se rozline nasládlá až temně sladová chuť, která v ústech dominuje a přetrvává až do samého závěru. Piva mají spíše nižší až střední chmelovou hořkost a na chuti se sladem poskytují spíše rovnováhu. Střední až středně vysoké sycení oxidem uhličitým je relativně typické, což zanechává v ústech plnější, ale stále lehkou chuť. Pěna je poměrně hustá, ale ne zdaleka tak hutná a krémová jako u piv typu stout.

pšeničné

Pšeničné pivo je vyrobeno z 1/3 až vice než 1/2 pšeničného sladu.  Barva bývá nejčastěji světlá až slámová (přestože existují i tmavší typy) a vyznačuje se vysokou nasyceností a bohatou pěnou. Pšeničné pivo se také převážně prodává nefiltrované. Vůně je také velmi odlišná od běžného ležáku českého typu. Jsou v ní cítit kvasnice, mírná kyselost a mnoho rozličných ovocných vůní, hlavně banán a hřebíček. Chuť bývá dle regionu původu značně rozdílná a kolísá od nakyslé až po trpkou, nasládlou a ovocnou. Vždy se však konzumentovi dostává zajímavé harmonie chuti, jež je dána právě obsahem pšenice a druhem použitých kvasnic a typu kvašení. Hořkost i chmelové aroma pšeničných piv bývají na velmi nízké úrovni, aby nepřebíjely jejich typické atributy.

Witbier

Belgická varianta svrchně kvašeného pšeničného piva (používá se nesladovaná pšenice), nejčastěji ochucená koriandrem a kůrou z pomeranče Curaçao. Má velmi bledou barvu, světlounkou pěnu, vyšší říz, nižší plnost. Je skvěle pitelné, osvěživé a nenáročné. V chuti i aroma dominuje ovocnost a lehčí trpkost. Chmelová složka je v podstatě neznatelná.

Weizen / Weissbier

Velmi osvěžující pivo, vyráběně především v Bavorsku. Typické je použití určitého podílu pšeničného sladu - minimálně 50 procent. Ve vůni jsou typické tóny banánů a citrusů. Barva může být slámová až velmi tmavě zlatá. Typický je zákal, který je vytvořen kvasinkami – tato varianta nese název Hefe-weizen. Pokud je pivo čiré jedná se o variantu Kristal-weizen. V chuti rozeznáme banán a hřebíček. Hořkost je velmi nízká a říz vysoký, proto je velmi osvěžující.

Dunkel Weizen

Tmavé pšeničné pivo. Variací vůní a chutí je podobné světlé variantě (Weizen). Typické jsou opět tóny banánů a citrusů spolu s chlebnatostí pšeničného sladu. K tomu všemu se navíc přidávají karamelové až čokoládové tóny. Barva může být od lehce měděné až k tmavě hnědé. Tradičně je tento styl nefiltrován, a proto vytváří přirozený zákal. Hořkost je velmi nízká a říz spíše vyšší.

Weizenbock

Silné, velmi plné pivo. Ve vůni jsou typické tóny tmavého ovoce - švestek, rozinek a dalších. Tyto prvky lze rozpoznat také v chuti. Barva je typicky polotmavá až tmavá. Piva tohoto stylu jsou díky vyššímu obsahu alkoholu (obvykle 6 – 8 procent) ideální pro chladné večery. Hořkost je velmi nízká, říz střední až vyšší. Jako první zástupce tohoto stylu byl uvařen v roce 1907 Schneider Weisse Aventinus, který se vyrábí s úspěchem dodnes.

Berliner weisse

Alt bier

Přestože je Alt bier svrchně kvašené pivo, má chutí blízko ke klasickému ležáku. Pro altbier je typická měděná barva, kterou získává z mnichovského sladu. Často bývá pro zvýraznění barvy i trochu černého nebo karamelizovaného sladu, ten by se však do správného altbieru přidávat neměl.U altbierů cení právě čistá chuť velmi se blížící spodně kvašeným ležákům. Označení alt bier pochází z němčiny a znamená „staré pivo“ Svůj název dostal altbier v průběhu 19. století, kdy byl vytlačován stále oblíbenějším pivem plzeňského typu. Někde však zůstali věrni tradicím a vařili pivo postaru – proto „alt bier“. Pivo je populární zejména v jeho rodném městě, v Düsseldorfu, zde je alt bier každé druhé vypité pivo.

světlé výčepní

Za výčepní pivo je označováno pivo s obsahem extratku původní mladiny (EMP) od 7 -10%. Jde o slabší variantu spodně kvašeného světlého ležáku.

tmavý ležák

Málo známý je však fakt, že do 40.let 19. století byly ležáky především tmavé barvy. Tmavý ležák má podobné charakterové rysy jako světlý ležák, tmavá piva se dělají trochu silnější, proto co se týče extraktu, tak se většinou jedná o „jedenáctku až třináctka“.

Vyznačuje silnou tmavě hnědou až téměř černou barvou. Tmavé zabarvení vzniká příměsí tmavého sladu. Pro tmavá piva je typický karamelový přídech s příjemně orestovaným obilným, až kávovým aroma praženého sladu, který se do piva přidává. Někdy může být cítit i nádech čokolády. Slad je však dominantní, zůstává po něm plná, hutná, ale přesto měkká chuť. Stejně jako klasický ležák, se polotmavé pivo vyznačuje hustou, dlouhotrvající, zakaleně bílou pěnou.

světlý ležák

Světlý ležák charakterizuje vyrovnaná střední až vyšší plnost, světle zlatá až jantarová barva. Vyznačuje se jemnou, výraznou vyšší hořkostí, aroma chmele ve vůni je vítáno a může být doplněno sladovými, ovocnými, esterovými a slabě kvasničnými tóny. Úroveň diacetylu velmi nízká až nízká, dimetylsulfid nežádoucí. V čisté chuti by měla být výrazná vyrovnaná hořkost se střední až vyšší plností a vysokým řízem, přípustná je obilná a kvasničná chuť. Kompaktní bílá pěna kroužkuje.

polotmavý ležák

Spodně kvašené polotmavé pivo jantarové až karamelové barvy, většinou zcela průzračné. Vaří se tradiční rmutovací metodou ve varně, kvašení probíhá v otevřené spilce a zrání v ležáckém sklepě. Karamelovou barvu a chuť dodává pivu kombinace použitých světlých plzeňských sladů a sladů karamelových (pražených) pro dosažení vyvážené chutě. Aroma je komplexní, sladové, lehce pikantní s vůní žateckého chmele. Stejně jako klasický ležák, se polotmavé pivo vyznačuje hustou, dlouhotrvající, zakaleně bílou pěnou.

vídeňský ležák/speciál

Pivní styl Vídeňský ležák/speciál je znám díky známému vídeňskému pivovarníkovi Antonu Dreherovi, který se svými kolegy již od roku 1840 experimentoval s technologiemi výroby piva. Vznikl spoluprací se známým mnichovským sládkem Gabrielem Sedlmayerem. Tento ležák/speciál má díky použití speciálního sladu chuť lehce nasládlou až kořeněnou, po lískových oříšcích. Vídeňský ležák/speciál je pivo tmavě rudé až měděné barvy s průměrnou plností. Ve vůni je opět dominantní bohatá sladovost. Mohou se objevit i tóny sladu praženého.

Märzen- Březňák

Bohatá sladová vůně s prvky praženého sladu. Barva je od tmavě zlaté přes oranžovou až k červené. V chuti je dominantní sladová sladkost, chmelová hořkost je střední. Celkově se jedná o plné sladové pivo se středním řízem. Název Märzen (Březňák) se užívá z toho důvodu, že pivo se navařilo na jaře, na konci pivovarské sezony a uskladnilo se v studených sklepích přes horké léto. Podávalo se na podzim během tradičních oslav.

Bock

Bock neboli Bockbier se v 17. století pivo tohoto stylu dostalo Bavorska a název dostal jako bavorská zkomolenina města Einbeck - bock. . Jedná se o silné spodně kvašené pivo, původně vařené pro chladnější roční období, zpravidla na podzim a v zimě. Z čehož vychází i vyšší obsah alkoholu a plné tělo a barva, obykle tmavě zlatá až tmavá hnědá, ale i oranžová. V chuti je patrná sladová složka a stopy praženého sladu a karamelu. Velmi populární jsou i varianty piva jako Doppelbock a Trippelbock, což jsou ještě silnější varianty s vyšším obsahem mladiny. Dále pak helles bock (světlá, více chmelená varianta) a Eisbock, nejsilnější varianta vyráběná částečně mražením. Pivo Bock je typicky spojováno se zvláštními příležitostmi a svátky, jako Velikonoce a Vánoce a Oktoberfest v Německu.

Dopplebock

Vůně je velmi silně sladová - sladká. Objevují se tóny praženého sladu a karamelu, v tmavších verzích můžeme nalézt i tóny čokolády. Chuť je velmi bohatá a sladová. Obsah alkoholu se pohybuje mezi 7-10 procenty. Hořkost je nízká, říz je nižší až střední. Bavorská specialita byla poprvé uvařena paulánskými mnichy, kteří pivo konzumovali v období půstu k zasycení. Mnoho zástupců tohoto pivního stylu poznáme díky koncovce -ator.

Rauchbier / nakuřované

Rauchbier (někdy také nakuřované nebo kouřové pivo, v angličtině smoke beer nebo smoked beer) je spodně kvašené pivo, které se vyrábí ze sladu, který se suší nad kouřem ze dřeva (především bukového) či rašeliny. Jeho vůně a chuť připomíná uzené maso. Barva by měla být polotmavá, měděná až jantarová. Středně plné tělo piva se středním až vyšším řízem. Obsah alkoholu zpravidla mezi 4,8 – 6 %. IBU 20-30.

řezané

Spodně kvašené pivo, které se vyrábí při stáčení smíšením světlých a tmavých ležáků

světlý speciál

Světlý speciál je silnější varianta ležáku od 13% EPM. Charakterizuje jej vyrovnaná střední až vyšší plnost, světle zlatá až jantarová barva. Vyznačuje se jemnou, výraznou vyšší hořkostí, aroma chmele ve vůni je vítáno a může být doplněno sladovými, ovocnými, esterovými a slabě kvasničnými tóny. Úroveň diacetylu velmi nízká až nízká, dimetylsulfid nežádoucí. V čisté chuti by měla být výrazná vyrovnaná hořkost se střední až vyšší plností a vysokým řízem, přípustná je obilná a kvasničná chuť. Kompaktní bílá pěna kroužkuje.

polotmavý speciál

Je to silnější verze spodně kvašeného polotmavého ležáku (od 13% EPM). jantarové až karamelové barvy, většinou zcela průzračné. Vaří se tradiční rmutovací metodou ve varně, kvašení probíhá v otevřené spilce a zrání v ležáckém sklepě. Karamelovou barvu a chuť dodává pivu kombinace použitých světlých plzeňských sladů a sladů karamelových (pražených) pro dosažení vyvážené chutě. Aroma je komplexní, sladové, lehce pikantní s vůní žateckého chmele. Stejně jako klasický ležák, se polotmavé pivo vyznačuje hustou, dlouhotrvající, zakaleně bílou pěnou.

tmavý speciál

Je to silnější verze tmavého ležáku od 13% EPM. Vyznačuje silnou tmavě hnědou až téměř černou barvou. Tmavé zabarvení vzniká příměsí tmavého sladu. Pro tmavá piva je typický karamelový přídech s příjemně orestovaným obilným, až kávovým aroma praženého sladu, který se do piva přidává. Někdy může být cítit i nádech čokolády. Slad je však dominantní, zůstává po něm plná, hutná, ale přesto měkká chuť. 

tmavé výčepní

Za výčepní pivo je označováno pivo s obsahem extratku původní mladiny (EMP) od 7 -10%. Jde o slabší variantu spodně kvašeného tmavého ležáku.

Lambic

Pivo původem z Belgie, které chuťově připomíná Chardonay nebo suchý Vermut. Vaří se hlavně od podzimu do jara, v létě by hrozilo nebezpečí vzniku nežádoucích chutí. Jedná se o pivo, které je velmi málo nasyceno oxidem uhličitým. Výroba trvá několik týdnů až měsíců v závislosti na množství ve várce a kvasnicích.

Gueuze

Jedná se o řezaný lambic vzniklý smíšením mladých a starých piv zmiňovaného typu. Popisuje se jako pivo jiskřivé pivo, které svou ostrostí připomíná víno. Může obsahovat stopy rebarborové příchuti. Lambic, pivo původem z Belgie, které chuťově připomíná Chardonay nebo suchý Vermut. Vaří se hlavně od podzimu do jara, v létě by hrozilo nebezpečí vzniku nežádoucích chutí. Jedná se o pivo, které je velmi málo nasyceno oxidem uhličitým. Výroba trvá několik týdnů až měsíců v závislosti na množství ve várce a kvasnicích

Kriek

Jedná se o třešňový Lambic, mohou se v něm vyskytovat i mandlové tóny. Lambic, pivo původem z Belgie, které chuťově připomíná Chardonay nebo suchý Vermut. Vaří se hlavně od podzimu do jara, v létě by hrozilo nebezpečí vzniku nežádoucích chutí. Jedná se o pivo, které je velmi málo nasyceno oxidem uhličitým. Výroba trvá několik týdnů až měsíců v závislosti na množství ve várce a kvasnicích

Frambozen

Jedná se o malinový lambic. Servíruje se ve sklenicích na šampaňské. Lambic, pivo původem z Belgie, které chuťově připomíná Chardonay nebo suchý Vermut. Vaří se hlavně od podzimu do jara, v létě by hrozilo nebezpečí vzniku nežádoucích chutí. Jedná se o pivo, které je velmi málo nasyceno oxidem uhličitým. Výroba trvá několik týdnů až měsíců v závislosti na množství ve várce a kvasnicích

Faro

Jedná se o sladkou verzi lambicu. Podává se chlazené na sklepní teplotu. Lambic, pivo původem z Belgie, které chuťově připomíná Chardonay nebo suchý Vermut. Vaří se hlavně od podzimu do jara, v létě by hrozilo nebezpečí vzniku nežádoucích chutí. Jedná se o pivo, které je velmi málo nasyceno oxidem uhličitým. Výroba trvá několik týdnů až měsíců v závislosti na množství ve várce a kvasnicích

Gose