O pivu

Alt bier

Přestože je Alt bier svrchně kvašené pivo, má chutí blízko ke klasickému ležáku. Pro altbier je typická měděná barva, kterou získává z mnichovského sladu. Často bývá pro zvýraznění barvy i trochu černého nebo karamelizovaného sladu, ten by se však do správného altbieru přidávat neměl.U altbierů cení právě čistá chuť velmi se blížící spodně kvašeným ležákům. Označení alt bier pochází z němčiny a znamená „staré pivo“ Svůj název dostal altbier v průběhu 19. století, kdy byl vytlačován stále oblíbenějším pivem plzeňského typu. Někde však zůstali věrni tradicím a vařili pivo postaru – proto „alt bier“. Pivo je populární zejména v jeho rodném městě, v Düsseldorfu, zde je alt bier každé druhé vypité pivo.

Gose

Sour

SMASH IPA

American Pale Ale

Vyznačuje se světlou barvou v rozmezí od zlaté k světle měděné. Charakteristiku pivu dává užití amerických chmelů, které jsou velmi hořké, ale zároveň i aromatické. Říz je střední až vyšší.

Bitter

Styl pochází od pivovarských společností, které se chtěly odlišit tímto pivem od od ostatních jemných piv, využili více světlých sladů a více chmele. Většina z nich má zlatou až měďěnou barvu a lehké tělo. Specifikum je nízká karbonizace. Chmelová hořkost je středně výrazná. Většina z piv má ovocnost ve vůni a chuťi. Piva jsou tradičně podávána ze sudu typu cask, ale mnoho pivovarů již dělá i lahvové verze.

India Pale Ale (IPA)

Styl se vyznačuje intenzivní chmelovou vůní i chutí. Silné chmelení se původně užívalo kvůli ochraně piva během dlouhých cest po moři. Piva tohoto stylu mají barvu v rozmezí zlaté až měděné a v chuti i vůni jsou významné aromatické složky chmelů  -  citrusové, ovocné, pryskyřicové. Sladová chuť je nižší. Konec doušku je velmi hořký a sušší. Říz je střední.

Black IPA

Styl se vyznačuje vysokou chmelovostí, na úrovni stylu IPA. Piva se vyznačují vyšším obsahem alkoholu a výrazným aroma praženého sladu.  Plnost piva je spíše střední. Běžné je výrazné chmelení za studena.

English Pale Ale

Barva je zlatá až měděná. Charakteristické je užití anglických chmelů. Piva tohoto stylu jsou sušší. Na rozdíl od stylu American pale jsou však více sladové, říz je nižší.

Barleywine / Barley Wine

I přes svůj název se jedná o velmi silná, signifikantní a aromaticky intenzivní piva. Jedná se o jeden z nejsilnějších pivních stylů vůbec. V pivu se objevuje ovocnost, sladkost někdy hořkosladkost, ale vždy obsahují vyšší množství alkoholu. Paleta barev tohoto pivního stylu se pohybuje od jantarové po tmavě hnědou. Chuťová paleta může obsahovat intenzivní ovocné prvky tak i výrazné chmelové stopy. Tělo piva je velmi plné.

Session IPA

Stejně jako mnoho jiných druhů Pale Ale je i Session IPA opředena dlouhou historií a ačkoliv dnes prakticky tento druh vymizel z trhu, díky rukodělným pivovarům zažívá malou renesanci. Již samotný název druhu je lehce kontroverzní a staví proti sobě slova Session označují lehčí, “pracovní” styl piva s málo alkoholem a proti tomu styl IPA, který reprezentuje silná, alkoholická a hořká piva. Traduje se, že pivu dal vzniknout požadavek dělníků předválečné Anglie na pivo, které by se dalo pít každé 4 hodiny (zákon povoloval maximálně 2 nápoje jednou za 4 hodiny) a zároveň nebyl příliš alkoholický. A tak vznikl styl Session IPA s 3,2% –  4,6% obj., který je poměrně bohatý a vyvážený na chmelové chuti, ale ani větším pitím vás neskolí. Krom jiného lze identifikovat citrusové plody nebo exotické ovoce, závěr je středně hořký, suchý. Kdo požaduje po silnějším zážitku, může sáhnout po Sessionable variantě, které je silnější a alkohol se pohybuje k 5% obj.

American Strong Ale (ASA)

Neoficiální styl piva Ale, který zahrnuje neomezené kreace amerických řemeslných pivovarů. Podkategorie piv American Pale Ale. American Strong zahrnuje širokou barevnou škálu piv od světlých zlatavých po zcela temné. Nicméně většinu produkce lze zařadit mezi jantarové až tmavě hnědé.  V Americe mohou být označena i některá piva tímto stylem, pokud se pro jejich chuťové vlastnosti a vzhled nehodí do jiné existující skupiny piv. Pivo charakterizuje velmi silná, intenzivní chuť sladu a plné tělo. Vyšším obsahem alkoholu a hořkosti (hořkost se může pohybovat v rozmezí od středně silné až po agresivní) se může blížit až pivům označované jako Double IPA (též jako Imperial IPA – až třikrát chmelené pivo). Velmi často vznikají spontánně jako kreace sládků nebo dokonce ve spolupráci s významnými zákazníky. Piva lze výhradně nalézt v portfoliu rukodělných pivovarů a velmi často jen jako limitovanou edici.

India Dark Ale

Relativně nový pivní styl, který je zhruba definován jako pivo chmelené, připomínající hořkostí piva typu IPA, ale zároveň také s relativně vysokým obsahem alkoholu. Na rozdíl od klasické IPY, je však patrná přítomnost praženého tmavého sladu. Tělo je silné, barva bývá od tmavě hnědé až po nápadně černou s rubínovými odlesky. Tělo je relativně sladové až sladké na chuti, s nádechem praženého sladu. Dosahuje krásné rovnováhy mezi citrusově-pryskyřičnou chutí chmele, v menší míře pak chuť praženého až čokoládového sladu a také karamelu v samotném závěru. Chmelová vůně je výrazná, ale stále v rovnováze se sladovými tóny.

Piva takto značená lze občas najít na trhu pod názvem typu India Dark Ale, India Black Ale, Cascadian Dark Ale, Dark IPA a někdy i Indie Brown Ale. Mnoho pivních znalců si myslí, že styl piva by se měl nazývat spíše Cascadian (a nikoliv black IPA nebo India Black Ale) a to z následujících důvodů:

• Použití termínu „Black“ (černý) a „Ale“ (bledý) v názvu piva je velmi matoucí pro spotřebitele.
• Použití výrazu IPA v názvu napovídá o extra silně chmeleném pivu, které vzniklo za kolonizačních dob Británie, nicméně tento styl nemá s pivy IPA moc společného.

India Black Ale

Relativně nový pivní styl, který je zhruba definován jako pivo chmelené, připomínající hořkostí piva typu IPA, ale zároveň také s relativně vysokým obsahem alkoholu. Na rozdíl od klasické IPY, je však patrná přítomnost praženého tmavého sladu. Tělo je silné, barva bývá od tmavě hnědé až po nápadně černou s rubínovými odlesky. Tělo je relativně sladové až sladké na chuti, s nádechem praženého sladu. Dosahuje krásné rovnováhy mezi citrusově-pryskyřičnou chutí chmele, v menší míře pak chuť praženého až čokoládového sladu a také karamelu v samotném závěru. Chmelová vůně je výrazná, ale stále v rovnováze se sladovými tóny.

Piva takto značená lze občas najít na trhu pod názvem typu India Dark Ale, India Black Ale, Cascadian Dark Ale, Dark IPA a někdy i Indie Brown Ale. Mnoho pivních znalců si myslí, že styl piva by se měl nazývat spíše Cascadian (a nikoliv black IPA nebo India Black Ale) a to z následujících důvodů:

• Použití termínu „Black“ (černý) a „Ale“ (bledý) v názvu piva je velmi matoucí pro spotřebitele.
• Použití výrazu IPA v názvu napovídá o extra silně chmeleném pivu, které vzniklo za kolonizačních dob Británie, nicméně tento styl nemá s pivy IPA moc společného.

Cascadian Dark Ale

Relativně nový pivní styl, který je zhruba definován jako pivo chmelené, připomínající hořkostí piva typu IPA, ale zároveň také s relativně vysokým obsahem alkoholu. Na rozdíl od klasické IPY, je však patrná přítomnost praženého tmavého sladu. Tělo je silné, barva bývá od tmavě hnědé až po nápadně černou s rubínovými odlesky. Tělo je relativně sladové až sladké na chuti, s nádechem praženého sladu. Dosahuje krásné rovnováhy mezi citrusově-pryskyřičnou chutí chmele, v menší míře pak chuť praženého až čokoládového sladu a také karamelu v samotném závěru. Chmelová vůně je výrazná, ale stále v rovnováze se sladovými tóny.

Piva takto značená lze občas najít na trhu pod názvem typu India Dark Ale, India Black Ale, Cascadian Dark Ale, Dark IPA a někdy i Indie Brown Ale. Mnoho pivních znalců si myslí, že styl piva by se měl nazývat spíše Cascadian (a nikoliv black IPA nebo India Black Ale) a to z následujících důvodů:

• Použití termínu „Black“ (černý) a „Ale“ (bledý) v názvu piva je velmi matoucí pro spotřebitele.
• Použití výrazu IPA v názvu napovídá o extra silně chmeleném pivu, které vzniklo za kolonizačních dob Británie, nicméně tento styl nemá s pivy IPA moc společného.

India Brown Ale

Relativně nový pivní styl, který je zhruba definován jako pivo chmelené, připomínající hořkostí piva typu IPA, ale zároveň také s relativně vysokým obsahem alkoholu. Na rozdíl od klasické IPY, je však patrná přítomnost praženého tmavého sladu. Tělo je silné, barva bývá od tmavě hnědé až po nápadně černou s rubínovými odlesky. Tělo je relativně sladové až sladké na chuti, s nádechem praženého sladu. Dosahuje krásné rovnováhy mezi citrusově-pryskyřičnou chutí chmele, v menší míře pak chuť praženého až čokoládového sladu a také karamelu v samotném závěru. Chmelová vůně je výrazná, ale stále v rovnováze se sladovými tóny.

Piva takto značená lze občas najít na trhu pod názvem typu India Dark Ale, India Black Ale, Cascadian Dark Ale, Dark IPA a někdy i Indie Brown Ale. Mnoho pivních znalců si myslí, že styl piva by se měl nazývat spíše Cascadian (a nikoliv black IPA nebo India Black Ale) a to z následujících důvodů:

• Použití termínu „Black“ (černý) a „Ale“ (bledý) v názvu piva je velmi matoucí pro spotřebitele.
• Použití výrazu IPA v názvu napovídá o extra silně chmeleném pivu, které vzniklo za kolonizačních dob Británie, nicméně tento styl nemá s pivy IPA moc společného.

American Brown Ale

Amerikanizovaná verze Britského originálu (Brown Ale), což je druh ale, který má většinou tmavší jantarovou nebo hnědou barvu. Typickými chutěmi bývá čokoláda, karamel, ořechy, slad a místy lehké tóny citrusů. Pojem Brown Ale byl poprvé použit londýnskými pivovarníky v 17. století, nicméně v té doběbyly brown ale piva chmeleny jen lehce a vařeny ze 100% tmavého sladu. Toto pivo vzniklo až na konci 20tého století a od Britského originálu se liší tím, že američtí sládci historicky upravili zvýšeným podílem sladů a zvláště pak výrazným chmelením (použitím amerického aromatického chmele Cascade).

Oatmeale Ale

Méně známý typ english pale ale a bývá občas nesprávně zaměňován s běžnějším oatmeal stout. Pro výrobu se skutečně používají běžné ovesné vločky, jejichž aroma je v pivu cítit.

Rye IPA / žitná IPA

Dubbel

Jedná se o klášterní piva, jejichž charakteristickou barvou je tmavá. Tato výrazně sladová piva mají obvykle 6,5 - 8 % alkoholu. Typická je květnatá  a  ovocná  vůně a chuť. Typické je smíchání dvou druhů sladů, z nichž jeden je pražený. Na základě poměru množství sladů je dána barva piva. Představitelé tohoto pivního stylu procházejí druhotnou fermentací (kvašením) v lahvi. Říz je vyšší.

Tripel

Stejně jako u ostatních klášterních piv se jedná o velmi silné pivo, ve kterém převládá sladová a kvasinková vůně a chuť.  Ve vůni je dominantní ovocná složka. Jedná se o světlá piva zlatavé barvy s vyšší hořkostí a sušším dozníváním. Říz piva je vysoký. V doušku rozpoznáváme i příjemně hřejivou chuť alkoholu. Obsah alkoholu se pohybuje mezi 7-9,5 procenty. Styl zpopularizoval především trapistický pivovar Westmalle, který je rovněž jeho průkopníkem.

Quadrupel

Velmi silná klášterní a Trapistická piva.  Typické jsou ovocné tóny po broskvích. Obsah alkoholu se obvykle pohybuje okolo 10 procent.

Belgian Blond ale

Pivo vzniká svrchním kvašením výhradně ze sladu jedné obiloviny, zejména ječmene. Barva je zlatá, obsah alkoholu se pohybuje mezi 6 až 8 procenty.  Říz je vyšší. Přísady do piva se neomezují pouze na chmel, ale mohou být různorodé, většinou bylinného charakteru. V některých částech Belgie dokonce chmel tradičně záměrně zcela vylučují.

Flanders red ale

Pivní styl obvykle vařený v Belgii. Ve vůni převažují ovocné tóny, například černé třešně, pomeranče a švestky. Rozpoznatelná je i příjemná kyselost. Barva je sytě červená až hnědá. V chuti převažují stejné složky jako ve vůni, navíc můžeme rozpoznat tóny vanilky či čokolády. Hořkost je velmi nízká, říz je nižší až střední. Historicky pivo dozrává po dobu dvou let v obrovských dubových sudech. Zde se formuje jeho kyselý charakter. Poté jsou různě staré várky míchány pro dosažení nejlepších vlastností. Nakyslá chuť může lehce připomínat víno. Ochutnání tohoto pivní stylu je opravdu nevšední zážitek.

Saison

Za pivo tohoto stylu je považováno světlé pivo stylu pale ale, které je však silnější (okolo 7 % alkoholu), s vysokým stupněm karbonatace, ovocné, kořeněné (někdy jsou koření dokonce přidávána). Pivo bylo dle tradice vařeno v chladných měsících a poté uskladněno pro potřeby sezónních pracovníků na farmách.

Berliner weisse

Witbier

Vůně je středně sladká s typickými pšeničnými tóny a špetkou trpkosti. Barva je typicky velmi světle žlutá až slámová, pivo je kalné. Chuť je příjemně sladká, velmi osvěžující. Můžeme také zaznamenat špetku koření, především koriandru. Jedná se o lehčí piva s obsahem alkoholu kolem 4,5 - 5,5 procent a vysokým řízem. Specifikem ve výrobě je užití nesladované pšenice. Tím se liší například od německých pšeničných piv stylu weizen. Historie tohoto stylu je dlouhá více jak 400 let

Weizen / Weissbier

Velmi osvěžující pivo, vyráběně především v Bavorsku. Typické je použití určitého podílu pšeničného sladu - minimálně 50 procent. Ve vůni jsou typické tóny banánů a citrusů. Barva může být slámová až velmi tmavě zlatá. Typický je zákal, který je vytvořen kvasinkami – tato varianta nese název Hefe-weizen. Pokud je pivo čiré jedná se o variantu Kristal-weizen. V chuti rozeznáme banán a hřebíček. Hořkost je velmi nízká a říz vysoký, proto je velmi osvěžující.

Dunkel Weizen

Tmavé pšeničné pivo. Variací vůní a chutí je podobné světlé variantě (Weizen). Typické jsou opět tóny banánů a citrusů spolu s chlebnatostí pšeničného sladu. K tomu všemu se navíc přidávají karamelové až čokoládové tóny. Barva může být od lehce měděné až k tmavě hnědé. Tradičně je tento styl nefiltrován, a proto vytváří přirozený zákal. Hořkost je velmi nízká a říz spíše vyšší.

Weizenbock

Silné, velmi plné pivo. Ve vůni jsou typické tóny tmavého ovoce - švestek, rozinek a dalších. Tyto prvky lze rozpoznat také v chuti. Barva je typicky polotmavá až tmavá. Piva tohoto stylu jsou díky vyššímu obsahu alkoholu (obvykle 6 – 8 procent) ideální pro chladné večery. Hořkost je velmi nízká, říz střední až vyšší. Jako první zástupce tohoto stylu byl uvařen v roce 1907 Schneider Weisse Aventinus, který se vyrábí s úspěchem dodnes.

Brown porter

Vůně je sladová s prvky jemně praženého sladu, může být až čokoládová, barva je hnědá. Chuť je sladová, vyskytují se především tóny jemně praženého sladu, doprovázená chuťovými stopami oříšků, karamelu, kávy, případně i lékořice. Hořkost je obvykle, stejně jako říz, nižší. Tento styl vznikl v Anglii a můžeme ho považovat za předchůdce stylu Stout. Obsah alkoholu se pohybuje mezi 4 - 5,4 procenty.

Baltic porter

Pivo s bohatě sladovou vůní, která obsahuje tóny oříšků, karamelu i lékořice. Objevují se také ovocné tóny švestek či třešní. V tomto ohledu mohou piva připomínat portské víno. Barva se pohybuje mezi tmavě měděnou až tmavě hnědou. Chuť je velmi bohatá a sladová, můžeme nalézt stejné prvky jako ve vůni.  Ke konci doušku můžeme pocítit příjemnou alkoholovou hřejivost. Hořkost je nízká a říz střední. Obsah alkoholu se pohybuje mezi 5,5 - 9,5 procenty. Jedná se o tradiční pivo zemí kolem baltského moře.

Dry stout

Typická kávová vůně může být doprovázena čokoládovými či kakaovými tóny. Barva je tmavě hnědá až sytě černá. Chuť praženého sladu je obvykle doprovázena lehkou kyselostí a střední hořkostí. Konec je suchý.  V chuti jsou znatelné i tóny hořké čokolády. Obsah alkoholu se pohybuje mezi 4 - 5 procenty a říz je nižší. Styl vznikl v Anglii, kde je doposud velmi oblíbený a rozšířený.

Oatmeal stout

Jemná vůně praženého sladu často doprovázena kávovými tóny.  Barva je středně hnědá až černá. Chuť je středně sladká, s prvky oříšků či mléčné čokolády. Hořkost a říz je střední. Typické pro pivo je přidávání 5 - 10 procent ovsa. Původně se vařilo v Anglii jako sezonní pivo. Obsah alkoholu se pohybuje mezi 4 - 6 procenty.

Russian Imperial stout

Bohatá vůně s prvky sladovosti, praženého sladu, ovocných tónů a jemné alkoholovosti. Barva je obvykle mezi tmavě červeně-hnědou až černou. Stejné prvky jako ve vůni můžeme nalézt i v chuti. Hořkost je vysoká. Ovocnost se projevuje především tóny švestek a dalšího tmavého ovoce. Pivo je velice plné, hutné. Říz je nižší. Obsah alkoholu je mezi 8 - 12 procenty. Pivo bylo původně vařeno v Anglii pro export do zemí Pobaltí a Ruska. Velmi oblíbené byl tento pivní styl na ruském carském dvoře. 

světlý ležák

Spodně kvašené pivo vařeno ze světlých sladů. Ve vůni nalezneme prvky sladu a chmele. Barva je zlatá, pivo je většinou čiré (pokud prošlo filtrací). Chuť je sladová, na závěr se projevuje chmelová hořkost. Poprvé byl uvařen v Plzni roku 1842 německým sládkem Grollem. Obsah alkoholu se pohybuje mezi 4,2 - 5,4 procenty alkoholu, říz je střední.

Vídeňský ležák

Ve vůni je dominantní bohatá sladovost, můžou se objevit i tóny sladu praženého. Barva je měděná. Chuť je opět výrazně sladová, s troškou praženého vídeňského sladu. Chuťové doznívání je sušší a hořkost nízká. V ústech zanechává příjemný krémový pocit. Říz piva je střední.

Březňák / Märzen

Bohatá sladová vůně s prvky praženého sladu. Barva je od tmavě zlaté přes oranžovou až k červené. V chuti je dominantní sladová sladkost, chmelová hořkost je střední. Celkově se jedná o plné sladové pivo se středním řízem. Název Märzen (Březňák) se užívá z toho důvodu, že pivo se navařilo na jaře, na konci pivovarské sezony a uskladnilo se v studených sklepích přes horké léto. Podávalo se na podzim během tradičních oslav.

Imperial IPA

Imperial IPA (nazývaná také dvojitá, nebo trojitá IPA) je silná, často sladší, intenzivněji chmelovější verze tradiční Indie Pale Ale. Rozsah hořkých jednotek se pohybuje často kolem 100 IBU a výše. Obsah alkoholu (EPM) obvykle začíná na 7,5%, ale častěji v rozsahu 8,0% a výše. Profil chuti je intenzivní ve všech směrech. Na rozdíl od stylu Barley Wines jde váha chuti silně směrem k chmelu, přičemž slady poskytují podporu.

West coast IPA

golden ale

New England pale ale

XPA

Brut Ale

Lambic

Pivo původem z Belgie, které chuťově připomíná Chardonay nebo suchý Vermut. Vaří se hlavně od podzimu do jara, v létě by hrozilo nebezpečí vzniku nežádoucích chutí. Jedná se o pivo, které je velmi málo nasyceno oxidem uhličitým. Výroba trvá několik týdnů až měsíců v závislosti na množství ve várce a kvasnicích.

Gueuze

Jedná se o řezaný lambic vzniklý smíšením mladých a starých piv zmiňovaného typu. Popisuje se jako pivo jiskřivé pivo, které svou ostrostí připomíná víno. Může obsahovat stopy rebarborové příchuti. Lambic, pivo původem z Belgie, které chuťově připomíná Chardonay nebo suchý Vermut. Vaří se hlavně od podzimu do jara, v létě by hrozilo nebezpečí vzniku nežádoucích chutí. Jedná se o pivo, které je velmi málo nasyceno oxidem uhličitým. Výroba trvá několik týdnů až měsíců v závislosti na množství ve várce a kvasnicích

Kriek

Jedná se o třešňový Lambic, mohou se v něm vyskytovat i mandlové tóny. Lambic, pivo původem z Belgie, které chuťově připomíná Chardonay nebo suchý Vermut. Vaří se hlavně od podzimu do jara, v létě by hrozilo nebezpečí vzniku nežádoucích chutí. Jedná se o pivo, které je velmi málo nasyceno oxidem uhličitým. Výroba trvá několik týdnů až měsíců v závislosti na množství ve várce a kvasnicích

Frambozen

Jedná se o malinový lambic. Servíruje se ve sklenicích na šampaňské. Lambic, pivo původem z Belgie, které chuťově připomíná Chardonay nebo suchý Vermut. Vaří se hlavně od podzimu do jara, v létě by hrozilo nebezpečí vzniku nežádoucích chutí. Jedná se o pivo, které je velmi málo nasyceno oxidem uhličitým. Výroba trvá několik týdnů až měsíců v závislosti na množství ve várce a kvasnicích

Faro

Jedná se o sladkou verzi lambicu. Podává se chlazené na sklepní teplotu. Lambic, pivo původem z Belgie, které chuťově připomíná Chardonay nebo suchý Vermut. Vaří se hlavně od podzimu do jara, v létě by hrozilo nebezpečí vzniku nežádoucích chutí. Jedná se o pivo, které je velmi málo nasyceno oxidem uhličitým. Výroba trvá několik týdnů až měsíců v závislosti na množství ve várce a kvasnicích